Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úprava historického jádra města a náměstí spěje ke smutnému závěru

2. 12. 2013

img_1018.jpgTzv. "Regenerace náměstí Jiřího z Poděbrad" v Toužimi pomalu, ale jistě spěje ke svému, poněkud smutnému závěru. Generální dodavatel Metrostav, a. s., předal městu téměř dokončenou stavbu, jejíž veřejné ukončení, spojené s odhalením nově zřízené sochy Jiřího z Poděbrad proběhne již ve středu 4. prosince ve 14:00 hodin. Toužimskou i kulturní veřejností dlouho očekávaná a stavba, která měla vrátit historickému náměstí původní krásu a lesk, nakonec dopadla žalostně.

Prostor toužimského historického náměstí, nyní nazvaného po českém panovníkovi  Jiřím z Poděbrad, prošel ve 2. polovině 20. století několika razantními úpravami, které bohužel zcela setřely původní ráz celého prostoru a na dlouhou dobu jej znehodnotily jak urbanisticky, tak i architektonicky a funkčně. Původně tradičně volné prostranství tržiště, obohacené v době baroka sousoším mariánského sloupu a novou kamennou kašnou, postupně nabývalo od charakteru travnaté návsi až po lesopark obklopený asfaltovými plochami. 

Zhoršující se stavebně technický stav povrchů nakonec dotlačil vedení města k zahájení obnovy. Na jejím počátku však byla zvolena špatná koncepce, kterou se bohužel nepodařilo zvrátit, a tak byla v roce 2012 zahájena realizace stavby podle projektu, který zcela ignoroval fakt, že se jedná o prostředí historického jádra města, památkovou zónu, a řešil pouze technické dopravně požadavky bez jakéhokoliv ohledu na specifický charakter řešeného prostoru a jeho kulturně historické hodnoty.

Největším a nejhorším důsledkem realizace takto pojaté stavby je trvalá a nenahraditelná ztráta autentičnosti povrchů náměstí i přilehlých ulic. Přestože bylo známo, že většina původních historických povrchů náměstí přečkala novodobé úpravy (tedy překrytí zeminou a později asfaltem), byla tato skutečnost vedením města a jím najatým projektantem ignorována. Bohužel i přes odpor některých orgánů státní památkové péče, byl nakonec prosazen projekt, který počítal s kompletní likvidací nejen historických povrchů, ale i dalších kulturních vrstev, tedy archeologie. V důsledku toho Toužim přišla o většinu dosud nedotčených archeologických vrstev, a to většinou bez řádného zdokumentování a průzkumu. Snad aby budoucím generacím nezůstaly žádné důkazy o tomto barbarském a nekulturním počinu toužimské radnice? 

Proč toužimská radnice, projektant i kompetentní instituce nechtěly slyšet argumenty a pravdu se snažily všemožně obejít? Proč byla diskuse o možném šetrnějším, a v konečném důsledku i pro městskou pokladnu méně nákladném, řešení v samém zárodku ukončena? Zde je třeba připomenout, že projekt, podle něhož byla stavba realizována, byl původně připravován tak, aby mohl být financován z dotací Evropské unie. I z postupného vývoje nákladů na projektovanou stavbu, které nakonec vyšplhaly na více než 60 miliónů korun, je asi už zřejmé, že ona, v úvodní části dokumentace, proklamovaná "regenerace" byla jen zástěrkou pro obvyklé "podojení" evropských fondů. I když se sice nakonec městu podařilo v soutěži cenu "srazit" na necelých 40 miliónů, konečné náklady výrazně tuto částku převýšily (o různé vícepráce, úpravy a změny včetně bankovního úvěru). 

 Samostatnou kapitolou je pořízení sochy Jiřího z Poděbrad. Ta byla totiž součástí původního "evropského" projektu. V okamžiku, kdy bylo jasné, že stavba bude realizována jen z rozpočtu města, měla být tato položka vyřazena. Nic proti uměleckým dílům, sochám či Jiřímu z Poděbrad. Místo toho radnice spořila jinde, na kvalitním architektovi, na řádném stavebně historickém průzkumu, následně pak i na dokumentaci ničených prvků. A nakonec, ušetřené peníze mohly jít třeba na potřebnější akce, třeba záchranu rozpadajícího se zámku, na veřejné záchodky či na vodovod do Kojšovic. 

A ještě jedna poznámka k soše Jiřího z Poděbrad. Aniž bychom snižovali význam tohoto českého panovníka, přeci jen není jeho podíl na vzniku města Toužimi zase tak zásadní. U zrodu města stáli především obyvatelé Útviny a jejich zástavní pán rytíř Jan z Vřesovic. A pak, Toužim má také své slavné rodáky, sice donedávna tak trochu zapomenuté, ale přeci jen znovuobjevené. Proč dodnes nemají ve svém rodném městě svou sochu, nebo alespoň bustu či skromnou pamětní desku za pár tisíc? Protože na ně město nemělo a nemá peníze?  

    

 

 

Náhledy fotografií ze složky Realizace přestavby náměstí

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA